|
Sázavské údolí Při kliknutí na obrázek levým tlačítkem myši dostanete velký formát obrázku. |
|||
|
Již prve jsme se zmínili, že horním vstupem do Sázavského údolí je jižní konec obce Výprachtic, kde se pod lesem stékají dva toky. Heřmanický potok, známý i jako Sázavský a Moravská Sázava. Při jarním tání každé horské řece patří dravost. Spěchá kupředu, neohlíží se okolo, nemá čas zbytečně se zdržovat v rozlitinách. Zato zastavíš se ty, kdo sem zavítáš tohoto času, abys ji vyslyšel. Od konce jara, kdy odtečou velké vody a kolem řeky objeví se koberce květin, zaslechneš její zpěv, té Moravské Sázavy. |
|||
|
K jejím tónům přidává se ptačí orchestr a vánek, co pročesává čerstvě narozené listy ve větvích, které se radují ze své existence. I my se radujeme ze své existence. Z našeho života a to nejen když lenošíme na zelené louce, nejen když k řece scházíme od Selského lesa Uhelnou dolinkou a pod nohou nám praskají klacíky, nejen když tudy projíždíme na kolech - ale téměř vždy, neboť v téměř každém okamžiku nám život připomíná, proč tu jsme a co je v něm nejdůležitější. |
|
|
|
|
S vědomím významu života zdolává lidská řeka různá úskalí, ale bez tohoto
uvědomění nezdolá ani tu nejmenší překážku. |
|||
|
|